Když se řekne BARTA
Nedávno jsem si vyhradila jeden večer jen na klasickou hudbu a těšila jsem se na poslech našeho současného violoncellisty Jiřího Bárty, virtuosa světové úrovně. Objevovala jsem další a další jeho interpretace, žasla jsem, jak zvláštně zahrál tolikrát zahranou 3. část Haydnova 2. violoncellového koncertu (ukázka je pod čarou na konci blogu – pro milovníky romantismu), až jsem dospěla k zvláštní skladbě.
Jde o dílo estonského skladatele Arvo Pärta Fratres for violoncello and piano. Fratres v překladu Bratři, mi leželi v hlavě pár dní, dílo mi připadalo mimořádné, a tak jsem se k němu po pár dnech opět vrátila.
Zadala jsem do YouTube „Barta“ – a ejhle. Vyskočil na mne dokument „Kronika Krysaře“. Poněkud jsem přehlédla, že zde už je autor, taktéž Jiří, psaný Barta s krátkým a. Pustila jsem si ho – a ztratila dech na celých 13 minut snímku. Je to totiž historie vzniku slavného loutkového filmu Krysař, na kterém pracovali ve Studiu Jiřího Trnky téměř dva roky desítky loutkářů, výtvarníků a techniků, spolu s režisérem Jiřím Bartou a autorem hudby Michaelem Kocábem. Všichni známe tu krutou středověkou legendu, o nelítostném Krysaři z městečka Hameln. Známe i tento náš loutkový film, který patří právem mezi špičku světové animace a loutko-herecké tvorby. Ale jen málokdo zná detaily toho, jak se film rodil. Je to záznam mimořádně zajímavý výtvarně, hudebně i lidsky.
Vybavila se mi velká výstava 40 let československého znárodněného filmu, která proběhla v r. 1986 letech v Praze U Hybernů, s rozsáhlou expozicí věnovanou animovanému filmu. Zde jsem měla poprvé možnost vidět in natura, jak složitě vznikal právě tento film. Byl tam na stole postavený celý Hameln, na to se nedalo zapomenout. A najednou mi vytanuly i Fraters – Bratři - v podání onoho druhého Bárty. Podivuhodně k sobě pasují i když je dělí staletí. Asi to je poctivostí a syrovou formou, kterou oba tvůrci vložili do své interpretace díla. Podívejme se.
Kronika Krysaře – dokument vznikl r. 1985, KF a.s. režie M. Humplíková, hudba V. Mišík, J. Hrubý. Práce loutkářů zde je symfonií, která loutkám dává život, aniž by musela používat detaily tváří. Často o charakteru postavy vypovídá jen způsob chůze, pohyb, nachýlení těla. To uměli velcí sochaři – a citliví animátoři. Zvláštní výtvarný styl, hranatá nadutá, odlidštěná síla chamtivosti naráží na nesmiřitelnou, klidnou ale hrůznou odplatu. Zločin a trest. Věčné téma. Kruh se uzavřel.
Na závěr dokument konstatuje: „…my lidé, kteří už dávno nejsme ti, jako v těch starých Hameln, krutí, sobečtí, chamtiví, podlí, nekrademe, nepodvádíme, neklameme a neubližujeme…“ – opravdu nejsme tací? Přece, přes co jiného, než Dobro a Zlo, poznáváme tento svět.
Druhý Jiří Bárta spolu s autorem Arvo Pärtem mi poté přiložili náplast. Zase trochu jiného druhu. Stejně nepřikrášlenou, poctivě přiznávající strach a úctu k přírodě a jejím možnostem, jak dát nám, arogantním lidem co se považují za pány tvorstva, za vyučenou. Když si to vykoledujeme, samozřejmě.
Arvo Pärt – Fratres for violoncello and piano – Jiří Bárta violoncello, neméně úžasný klavírní doprovod Marian Lapšanský. Tady jde o živly. Ve Skandinávii s nimi není radno si zahrávat. Je to severská skladba, je slyšet chvílemi dialog, chvílemi spor přírodních živlů se životem člověka. Drsné prostředí, neustálý boj o přežití v kontrastu s lidskou citlivostí, která se zdá slabostí, ale nakonec zmoudří, dokáže živly překonat a s přírodou se smířit. To, co vypadá jako slabost, nás vlastně posiluje. Je to tak v celém našem životě, ať už si to uvědomujeme, či nikoliv. Oba nástroje se doplňují, soupeří spolu a zase se přibližují navzájem. Brilantní provedení od obou je samozřejmostí, nade všechno je kladen důraz na výrazový vjem.
Nevím, co mě nadchlo víc, zda dokument Kronika Krysaře, anebo tato zvláštní, severská, hudební „Runa“. Není snadné oboje vnímat, a nakonec přijmout. Nutí nás to přemýšlet.
POZNÁMKA:
Joseph Haydn - 2. Koncert pro violoncello a orchestr D-dur Hob. VIIb., III. věta, Allegro – velmi hraná a slavná mezi milovníky romantismu. Ovšem i zde je Jiří Bárta mimořádně dynamický a důrazný. U Haydna neobvyklé pojetí jen zdůrazňuje, jak stále aktuálně zní tento doyen velkých skladatelů. Doprovází Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín pod taktovkou dirigenta Vojtěcha Spurného.
Obrázky v článku lze kliknutím zvětšit – informace, pokud není pod snímkem uvedeno jinak, získány z volně přístupných, veřejných zdrojů (CC0 Creative Commons) na internetu (viz URL adresy v odkazech).
Informace k popisu fotografie Machautova kodexu čerpány z Diplomové práce Kláry Rudolfové „Králův básník a básníkův král – český král Jan Lucemburský v literárním díle svého sekretáře Guillauma de Machauta.“ UK pedagogická fakulta Praha.
Dana Šumová
Šrouby a matice..,,.
Poslední dobou je cítím docela často kolem sebe. A nejde jen o písničku současné populární skupiny Mandrage.
Dana Šumová
Je bourbon vždycky jen sklenka whisky?
Není špatný na pití, ještě lepší na poslouchání, ale nejlepší je mix obojího. A navrch doma, z fotelu.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: účinkujícími ve sborech rodiny Kühnů
Už jen pojem „Kühn“ je celá léta legendou. Naši rodiče pamatovali zakladatele dětského sboru Jana už od 30. let.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Jaromírem Nohavicou (3. část)
Říkám si čím dál naléhavěji, jak bohužel stále platí, že nejohroženějšími zůstávají ti nejistí. Nejde jen o šikanu. Jak snadno se pranýřují ti, kteří přiznávají vlastní omyly. Jakékoliv. Stačí, že je rozhořčeně, veřejně nepopřou.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Evou Pilarovou
Slavná dáma, krásný hlas, bezvadná intonace, oslnivý vzhled – to všechno ji předurčovalo stát se ikonou pop music naší doby.
Dana Šumová
Blanka zve na posezení s: Mr. Acker Bilkem (2. část)
Zkusme se projet s Mr. Ackerem trochu po světě. Nalezneme jazz, blues a krásné, překvapivé rytmy. Vzala bych to rovnou cestou za jeho chvějivým saxíkem.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Jaromírem Nohavicou (2. část)
Kaleidoskop, krasohled s jakým jsme si hrávali jako malí špunti. Krásné barevné střípky, které se přesýpají tu do legračních kompozic, tu do bělostné poezie, občas i do děsivě temných barev. Krasohled, tak působí jeho dílo.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s legendou: Johnny Cash
Man in black – muž v černém s nimbem desperáta. Stal se legendou americké country už za svého života. Vypadal přesně tak, jak zpíval Drsně jako hrubě osekaný špalek, s nekonečným citem pro zvuk.
Dana Šumová
Blanka zve na posezení s: Mr. Acker Bilkem (1. část)
Byl Angličan, klarinetista a svérázná osobnost. Jmenoval se vlastně Bernard Stanley Bilk. Od dětství mu však říkali Acker, což znamená v nářečí Somersetu v Anglii, kde vyrůstal, totéž, co kámoš, parťák.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Jaromírem Nohavicou (1.část)
Jarek je mimořádný. Naprosto. Texty jsou básně, hudba je dokonale doplňuje a ještě si jí umí sám hrát. A dobře. Berte toto jen jako první díl – trochu rozmarně vánoční.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Wabi Daňkem
Všichni jsme se smutkem před rokem zkoušeli strávit informaci, že Wabi už není. Je to, jakoby se odlomil velký kus trampské legendy, nenávratně zmizel – a my už ho nikdy nenajdeme.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Karlem Černochem
Tenhle vemlouvavý lyrik mě zarazil v chůzi už někdy na konci 60. let písní Nářek převozníka. Úžasně tvárný hlas, střídmý styl, neobvyklé aranžmá. Žádný vyložený hezoun, sympaťák na první pohled.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Pavlínou Jíšovou
Děvče, co dost zkusilo a za ta léta se nikdy nesnížilo k slabému projevu, či plytkým textům. Ať už zpívala s kýmkoliv.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Františkem Nedvědem
Kdo by neznal jméno bratři Nedvědi? Ten o rok mladší František mně vždycky moc zajímal. Hlas má tak trochu jako rašpli, a to je právě v jeho písničkách neobvykle přitažlivé.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Robertem Křesťanem
Když jsem si před mnoha lety všimla toho zarostlína poprvé, připadal mi celý stejně drsný, jako jeho hlas. Přeslechnout se však nedal. Ani jeho kapela – tehdy si říkali Poutníci.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Karlem Plíhalem
O sobě sám zpívá – jsem starý penzion pro osamělé blechy – dokáže napsat písničku o vose v kofole a maličký námořník mu v krabičce od mýdla bojuje s modrými obzory už léta.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Vaškem Neckářem
Kdo by si myslel, že Vašek Neckář je jen synonymem pro prince z pohádky Šíleně smutná princezna, hodně by se mýlil. Je pozoruhodné, jakým vývojem prošel. A jak ho život vybrousil.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Ginevrou
Kdo čeká královnu Kamelotu, která milovala vedle svého hrdinného krále Artuše také jeho prvního rytíře Lancelota, ten asi bude zklamán. Ale snad ne tak docela. Do středověku Vás opravdu zvu, spolu s příbramskou skupinou Ginevra.
Dana Šumová
Blanka zve na chvilku nad svými posledními dětskými prázdninami
Začaly úplně nevinně. Bylo mi 13 a tak, jako každý rok, jsem 30.června práskla taškou do kouta, vytáhla bágl a kufr a rozkramařila celý byt. Přece - konečně začaly letní prázdniny!
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Mirkem Hoffmannem
Kdyby se nejednalo o žánr country, tak bych o Mirkovi Hoffmannovi s chutí tvrdila, že je renesanční člověk. Všichni si ho vybavíme, jako nezapomenutelnou tvář skupiny Zelenáči, později skupiny Noví Zelenáči s Mirkem Hoffmannem.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 440x