Blanka zve na chvilku nad svými posledními dětskými prázdninami
Druhý den jsem už ráno před sedmou vartovala u oken, oblečená a připravená a hlídala, kdy se objeví taťka se svou služební liazkou. První měsíc totiž patřil jemu, a protože jeho dovolené nebylo nikdy moc, dělala jsem mu závozníka celý červenec. Sjezdili jsme toho hodně, od Holýšova, přes pravidelné návštěvy Rýnovic v Liberci, Kopřivnice, až po Velký Krtíš. Tam všude měl LIAZ Mnichovo Hradiště provozy. Dnes už je to cizina, ale tehdy bylo Slovensko naše. Drandili jsme každý den a po večerech jsme občas poslouchali muziku, co ho bavila. Každý rok měl pro mě nějaké překvapení. Toto léto mi pustil velké album italské opery s Benjaminem Giglim. Jen tak, na ukázku, pár skladeb:
Una furtiva lacrima… - árie z Donizettiho opery Nápoj lásky
Cielo e mar … - árie z Ponchielliho opery La Gioconda.
La donna e mobile – árie z Verdiho opery Rigoletto.
Typická melodická Itálie v podání tenorového velikána. Naučil mě nejen vyměňovat kolo na silnici, ale sledovat intonaci, práci s hlasem, zkrátka zamilovat si jiskřivé bel canto. Vydrželo mi obé na celý život.
Všechno pěkné ale mívá svůj konec a poslední den v červenci jsme holt vyrazili k mamince domů. Naši byli rozvedeni už dlouhá léta, ale nikdy to vůči mně nedávali znát. Jenže taťka spletl datum a do dopisu napsal, že přijedeme o den dříve. Mamka čekala, a čekala, a čekala, až jí, pochopitelně, ruply nervy.
Druhý den nás zastavili policajti mezi Benešovem a Voticemi. „Pane řidiči doklady, prosím. Kam že to jedete? Domů? Tak to je v pořádku. Můžete pokračovat.“ No, neřekli nám nic, asi abychom v klidu dojeli. Až doma jsme od maminky dostali oba co proto. Tehdy to bylo pro mě velké dobrodružství.
Prázdniny ale zdaleka nekončily. Srpen býval každoročně ve znamení vandru s maminkou. Jezdívaly jsme spolu od první třídy a tento rok byl na programu známý kemp ve Chlumu u Třeboně. Už jsme tam jednou byly a tak to vypadalo, že půjde o standardní prázdniny u Hejtmanu. Až na to že lilo. A lilo a lilo už docela dlouho.
Stanovaly jsme vedle staré maringotky a po týdnu lijáků byl kemp poloprázdný. Lidi se dohadovali, kdo vydrží, a nakonec jsme zbyli jen my a Pražáci z té maringotky. Byla to paní se starším synem a dcerkou. Jejich tatínek měl za nimi přijet každým dnem. Pak přišla bomba. Následující ráno mě probudila kolem sedmé mamka a s děsem v očích vyhrkla: „Dani prober se, přijeli Rusové!“. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že nejde o kamarády z Kijeva, se kterými si naše babička dopisovala od konce války.
Naráz se kemp vylidnil, alejí kolem nás projížděly dezorientované zelené náklaďáky s vojáky, obrněné vozy a nakonec i tanky. Nikdo nikam netrefil, my vyráběly na balicím papíru z Narpy informační nápisy typu Moskva 2000 km a vázaly to provázky na kmeny dubů podél cesty. Maminka se chodila denně ptát autobusáků, jestli už můžeme vyrazit k domovu. V Čechách vládl neskutečný chaos a dlouho poté, až doma, jsme si s určitým pobavením ověřily, že v kritických časech nejlépe funguje ten nejjednodušší informační systém. Čumkarta došla babičce a dědovi do dvou dnů, zatímco telegramy šly většinou tak 3 týdny. Obě jsme tam tehdy čekaly asi týden. Pořád lilo a bylo naprosto hnusné počasí – i nálada.
Nejsmutnější mi v té době připadalo, že pár dnů po invazi přijel do maringotky jejich tatínek a celá rodina Pražáků nám přenechala bydlení s tím, že tady v Československu končí. Odešli následující ráno pěšky, přes kopec do Rakouska, tehdy to nebyl ještě problém. Po pár měsících od nich přišla pohlednice ze Sydney. Oba rodiče totiž přežili Buchenwald a Ravensbrück a tehdy řekli bez váhání, že odjedou tak daleko, jak jen to půjde. Riskovat podruhé, už nechtěli. Dodnes si říkám, jak to s nimi asi dopadlo...
My zatím čekaly, až nám autobusáci doporučí cestu domů, seděly nad bakelitovým rádiem značky Perla, poslouchaly zprávy, na střídačku s písničkou Karla Kryla Bratříčku zavírej vrátka. Taky se mi v té době vybavovalo Largo z Händelovy opery Xerxés – Ombra mai fu, pochopitelně v podání Benjamina Gigliho z toho alba. Bylo to skoro jako nářek nad vším, vlastně nad koncem dětství. Ten den mi začaly starosti dospělých.
Bylo to smutné a já vzpomínala ještě na jednu. No písnička to zrovna nebyla, ale sbor je to dodnes krásný a skladba je synonymem uskutečnění lidského snu o svobodném životě na téhle krásné planetě: Giuseppe Verdi, opera Nabucco – „Va, pensiero, sull’ali dorate“ (Leť myšlenko na zlatých křídlech), sbor Židů, kteří zpívají o svobodě pro svůj lid.
Není to chvilka, na kterou bych zvala ráda, ale nemělo by se na tu dobu zapomínat.
POZNÁMKA: Pro ty, kdo by si rádi zazpívali poslední skladbu italsky, anebo česky - zde je text.
Obrázky v článku lze rozkliknout - informace získány se souhlasem autora z veřejných zdrojů na internetu (viz URL adresy v odkazech).
Dana Šumová
Šrouby a matice..,,.
Poslední dobou je cítím docela často kolem sebe. A nejde jen o písničku současné populární skupiny Mandrage.
Dana Šumová
Je bourbon vždycky jen sklenka whisky?
Není špatný na pití, ještě lepší na poslouchání, ale nejlepší je mix obojího. A navrch doma, z fotelu.
Dana Šumová
Když se řekne BARTA
Laik se může tak snadno zmýlit. Zaměnit výtvarníka a hudebníka. Čárka nad „a“ se přehlédne jedna dvě...
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: účinkujícími ve sborech rodiny Kühnů
Už jen pojem „Kühn“ je celá léta legendou. Naši rodiče pamatovali zakladatele dětského sboru Jana už od 30. let.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Jaromírem Nohavicou (3. část)
Říkám si čím dál naléhavěji, jak bohužel stále platí, že nejohroženějšími zůstávají ti nejistí. Nejde jen o šikanu. Jak snadno se pranýřují ti, kteří přiznávají vlastní omyly. Jakékoliv. Stačí, že je rozhořčeně, veřejně nepopřou.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Poslanci potvrdili možnost odpuštění penále z odvodů na zdravotní pojištění
Přímý přenos Poslanci schválili možnost odpuštění penále z odvodů na zdravotní pojištění, což jim vrátil Senát....
Děda chtěl vnučku do péče kvůli týrání. Zmanipuloval ji k výmyslům, soudí ho
Bouchla mě sušákem na prádlo, kopla do břicha, je zlá, křičí, tahá mě za vlasy, sráží na zem. Takto...
Pavel si vyzkoušel letecký simulátor, hokejistům s posilami předpovídá úspěch
Za přísnějších bezpečnostních opatření začal v úterý prezident Petr Pavel se svou chotí Evou...
Distributor smrtícího alkoholu z metanolové kauzy byl podmínečně propuštěn
Jiří Vacula, který v roce 2012 distribuoval otrávený metanol, byl podmíněně propuštěn na svobodu. S...
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 440x