Blanka zve na hezkou chvilku s: účinkujícími ve sborech rodiny Kühnů

Už jen pojem „Kühn“ je celá léta legendou. Naši rodiče pamatovali zakladatele dětského sboru Jana už od 30. let.

Historie sboru, složeného z dětí nejrůznějšího věku, sahá do r. 1934, kdy byl založen nejstarším Janem Kühnem. V jeho práci pokračovala od konce 50. let jeho žena Markéta, těleso roste – přibyli nejmenší Kühňata, brzo poté nastupuje na více jak čtyřicetiletou dráhu sbormistra nástupce Jiří Chvála. To už byli stálou součástí České filharmonie známí po celém světě. Spolupracovali s velikány klasické hudby, např. dirigenty Václavem Talichem, Zdeňkem Košlerem, skladatelem Gustavem Mahlerem, houslistou Janem Kubelíkem, i soudobými autory, jako byli např. Křička, Hába, Jeremiáš. Zajímavými projekty byly hudební doprovody animovaných a loutkových filmů Jiřího Trnky, většinou s hudbou Václava Trojana. Nepřehlédnutelné jsou aktivity pro Národní divadlo, kde se operní scéna mohla vždy spolehnout na precizní zvládnutí sborových pasáží.

Bylo by toho mnoho, co lze vyzdvihnout. Detaily o historii celého období můžete nalézt zde. Postupem času se střídaly názvy souboru, avšak nikoliv kvalita zpěvu. Tu soubor vyzdvihl na světovou úroveň. Repertoár košatěl a přizpůsoboval se současným trendům.

Dodnes sklízí úspěchy po celém světě, sbírá prestižní ocenění, ale hlavně celá ta léta dokazuje, že děti dokáží podávat ve své věkové různorodosti stejně profesionální výkony, jako dospělí sboroví pěvci. Kdo někdy ve sboru zpíval ví, o čem mluvím. Jaká je to radost, ty okamžiky, kdy těleso zní přesně jak má – a diváci tají dech.

Vybrala jsem několik skladeb, pokud možno různorodých, a doufám, že se zaposloucháte, a přenese se na vás ten výsostný okamžik souladu, harmonie lidských hlasů, které každou hudbu korunují.

Jan Zach (1699-1773) - Te Deum – Pražský komorní orchestr a sbor, dirigent Pavel Kühn – jestlipak byla skladba oslavou vítězství Války o rakouské dědictví, která vypukla krátce po nástupu Marie Terezie, anebo oslavovala konec Sedmileté války, kdy se spojily Rakousko, Rusko a Francie proti Prusku a Velké Británii? Je hrozné, že se musíme dodnes ptát, o kterou válku se jedná. Te Deum je každopádně oslavou jejich konce.  

Rozvíjej se poupátko - z filmu Pyšná princezna v úpravě Slavomíra Hořínka napsal Dalibor C. Vačkář, zpívá Kühnův dětský sbor, sbormistr Jiří Chvála, na klavír doprovází Jaroslav Šaroun. Z nahrávky z r. 2012. Kouzelné aranžmá i výtvarně. Ty dívky v „loužičkách“ vlasů, a k tomu zpěv. Nádhera.

Antonín Dvořák - Dyby byla kosa nabróšená – zpívá Kühnův smíšený sbor, sbormistr Marek Vorlíček, na klavír doprovází Jaroslav Šaroun (18.2.2015).

Carol of the Bells (v originále Ščedrik) - napsal Mykola Leontovich, zpívají Kühňata. Slavná vánoční skladba. Skvělý je nápad výtvarníka, vizualizovat kompozici skladby snímáním účinkujících shora, sestavovaných do formy sloupcového grafu. Program MAM takto může převádět hudbu do grafického záznamu.

Antonín Dvořák – Stabat Mater op. 58, část I. Stabat Mater Dolorosa (Quartetto e Coro, Andante con moto) – v podání sólistů Pražského filharmonického sboru pod vedením Jana Kühna, hraje Česká filharmonie pod taktovkou Václava Talicha. Dvořákovo oratorium patří na světě interpretačně k nejobtížnějším, ale také nejkrásnějším. Směle se vyrovná velkým oratoriím z pera velikánů, jako byli J. S. Bach, G. F. Händel apod. Neznám lepší provedení. Vzniklo v nejtěžším skladatelově tvůrčím období. Zejména v této I. části je očividné, jak těžce se skladatel vyrovnával se smrtí svých tří dětí. Jakoby se k hudbě musel odhodlat. Lidské hlasy nasadil až téměř po polovině I. části. Celé dílo je jímavé a Dvořák v něm dochází ke smíření s Bohem a vším, co postihlo jeho nejbližší.

Na závěr jsem neodolala a zařadila skladbu, která sice není interpretována Kühnovým sborem, ale je kouzelná.

Bohuslav Martinů - Romance z pampelišek – sólo soprán Ingrida Gápová, Warsaw Philharmonic Choir / Chór Filharmonii Narodowej – dirigent Florian Helgath, sbormistr Bartosz Michalowski – nahrávka z 13.1.2018. Mistrovský výkon velkého sboru, hlavně v tichých pasážích zní jako vánek zdáli.

Je milé vidět, jak se v čase vyvíjel hudebně a interpretačně dětský sbor, založený kdysi Janem Kühnem. Jak dodnes roste jeho sláva. I po sametové revoluci koncertuje na nejslavnějších světových pódiích, spolupracuje s velikány hudebního světa, a tak doufám, že i u nás doma, kde nikdo nebývá prorokem, bude jméno „Kühn“ nadále stejně známé a slavné, jako např. v Japonsku, Singapuru, Veroně, anebo v Carnegie Hall. Tam všude se nezapomenutelně zapsaly naše děti svým pěveckým mistrovstvím. 

Obrázky v článku lze kliknutím zvětšit – informace, pokud není pod snímkem uvedeno jinak, získány z volně přístupných, veřejných zdrojů (CC0 Creative Commons) na internetu (viz URL adresy v odkazech).