Madrigaly - pop music středověku
Nevím, koho božského napadlo, začít neděli s madrigaly. S požitkem si vychutnávám snídani za doprovodu známých melodií. Začali Ave tu pura puella, kterou uvedli jako madrigal. Táhlo mi hlavou, pokud by byl text více církevní, bylo by to spíš moteto. Zde je hranice formy obou útvarů velmi tenká. Ale to už pokračovali klasikou Dindirindin, kterou lze na YT nalézt v nesčetně podobách, dokonce i s Montserrat Caballé. Mimochodem, ta se moc nevydařila. Následovali melancholičtí Dva bratři – nahrávka ještě s Jarkou Hadrabovou. Uklidnění přinesla jemná Podzimní, která se v tu chvíli hodila i k uplakanému počasí za oknem. A pak to naráz utnula znělka ranních zpráv! Jako výstřel z pušky, se všemi těmi skandály, výhrůžkami, neštěstími a senzacemi. Neděle už ale stačila nabrat hezkou atmosféru a celý den, přestože deštivý, se nakonec vydařil. I když jsem se věnovala domácnosti, v uších mi stále zněly theorby, cembala a loutny z onoho krásného rána.
Hned na večer jsem naplánovala, uvelebit se v křesle a strávit ho s klasickými madrigaly a možná sem tam i s motety. Přidejte se - zvu vás. Karel IV. s Buškem z Velhartic by měli radost, měla jsem tu příhodně mělnickou rubínovou Ludmilu, co „zprvu trpká zdá se a pak milá zas.“ Teď už tiše, 13. století začíná…
První madrigaly
Zpočátku šlo o tzv. „trecento period“. Byly to jednoduché středověké skladby ze 13. a 14.století pro několik hlasů. Hranice mezi církevním a světským tématem byla tenká, často těžko říci, zda už šlo o madrigal, či moteto. Z té doby nejlépe zní Francesco Landiniho – „Deh, Dinmi Tu“ - v podání Gothic Voices.
Přibývají nástroje i hlasy
Tak například madrigal Psalterium Medium Aevum 1 – zde zní jako pavana - intráda před zahájením rytířského turnaje. Krása je v rozmanitosti.
Kvarteto čtyř historických louten - Quartetto di Liuti da Milano – 3. část z „Ricercari danze madrigali canzoni del Cinquecento“ – skladby autorů 17. století převážně italské provenience.
Philippe Jaroussky, úžasný kontra tenor, se sopranistkou Nuria Rial přednesou Monteverdiho Zefiro torna, zajímavé je celkové obsazení doprovodu a rytmus téměř současný
Madrigaly v 16. a 17. století dílem Claudia Monteverdiho vrcholí. Až si poslechnete toto „Si dolce e `l tormento“ s Cecilií Bartoli, pochopíte proč. Člověk by si myslel, že nikdo neumí lépe madrigaly, než Italové. Jakpak jsme se s nimi vypořádali u nás v Čechách?
V Čechách a na Moravě
Graduál Martina Bakaláře (1512) – „Dies est laetitiae“ – Veronika Hádková a Čeští madrigalisté – z Betlémské kaple živě. Vánoční koncert 2016.
Adam Václav Michna z Otradovic – Smutek bláznivých panen, součást nalezeného sborníku písní Loutna česká v podání libereckého souboru Fragium 16.
Rožmberská kapela – Pastýřský tanec – není snadné určit autora, mnoho skladeb zlidovělo.
Bývaly i drsně vojácké
Alfonso X „el Sabio“ (13.Jh.) – CANTIGA 105 – úžasně rytmicky vygradované, místy až nelítostně realistické. Povstává zde bouřlivé 13. století, období expanze za krále železného a zlatého, nekonečných křížových výprav, zásadních církevních pravidel, které na dlouhou dobu určil Čtvrtý lateránský koncil, vpádu Mongolů až k dunajským nížinám, pouti Marco Pola do daleké Kitaje. Ke konci se nechce věřit, že hrají jen tři hudebníci. Dokonce v závěru skladby cítím, jak klepou na dveře „kacířské nepokoje“, které se vyrojily na mnoha místech Evropy a husitským hnutím v Čechách pak vyvrcholily.
Z dnešního pohledu
madrigaly vypovídají o středověku možná víc, než historici s kronikáři. Tepe v nich puls doby. Přes rozmanitost, vášeň a mnohdy i řinčivou syrovost rytmů je znát, jak se lidé denně potýkali s velkým protivenstvím, a přesto neztráceli cit pro krásu a humor. Začali jsme transkripcemi Spirituál kvintetu. Tedy na závěr - vzpomínáte si ještě na Skiffle Kontra bratří Traxlerů? Kouzelně je, a jejich „Písně žáků darebáků“, uváděl svého času Miroslav Horniček. Po všech ukázkách, které stále ještě doznívají v uších cítím, že jsem právě vstala od bohatě prostřené tabule. Co pokrm, to jiná hudební delikatesa…
Poznámka:
Pro fajnšmekry chci připomenout letošní Pražské jaro. Vystoupí na něm soubor Forma Antiqva, tři bratři Zapicové, specialisté na historické hudební nástroje. Daniel – theorba, Pablo – barokní kytara a Aarón – cembalo. Zde je kraťoučká ukázka: „Santa Bárbara bendita“, o „Nel pozu María Luisa“. Naši hudbu podobného žánru tam bude zastupovat český soubor Ensamblé Inégal. Doufejme, že jsem vás navnadila, festival začne co nevidět…
Obrázky v článku lze rozkliknout. Informace získány z veřejných zdrojů na internetu (viz URL adresy v odkazech).
Dana Šumová
Šrouby a matice..,,.
Poslední dobou je cítím docela často kolem sebe. A nejde jen o písničku současné populární skupiny Mandrage.
Dana Šumová
Je bourbon vždycky jen sklenka whisky?
Není špatný na pití, ještě lepší na poslouchání, ale nejlepší je mix obojího. A navrch doma, z fotelu.
Dana Šumová
Když se řekne BARTA
Laik se může tak snadno zmýlit. Zaměnit výtvarníka a hudebníka. Čárka nad „a“ se přehlédne jedna dvě...
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: účinkujícími ve sborech rodiny Kühnů
Už jen pojem „Kühn“ je celá léta legendou. Naši rodiče pamatovali zakladatele dětského sboru Jana už od 30. let.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Jaromírem Nohavicou (3. část)
Říkám si čím dál naléhavěji, jak bohužel stále platí, že nejohroženějšími zůstávají ti nejistí. Nejde jen o šikanu. Jak snadno se pranýřují ti, kteří přiznávají vlastní omyly. Jakékoliv. Stačí, že je rozhořčeně, veřejně nepopřou.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Evou Pilarovou
Slavná dáma, krásný hlas, bezvadná intonace, oslnivý vzhled – to všechno ji předurčovalo stát se ikonou pop music naší doby.
Dana Šumová
Blanka zve na posezení s: Mr. Acker Bilkem (2. část)
Zkusme se projet s Mr. Ackerem trochu po světě. Nalezneme jazz, blues a krásné, překvapivé rytmy. Vzala bych to rovnou cestou za jeho chvějivým saxíkem.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Jaromírem Nohavicou (2. část)
Kaleidoskop, krasohled s jakým jsme si hrávali jako malí špunti. Krásné barevné střípky, které se přesýpají tu do legračních kompozic, tu do bělostné poezie, občas i do děsivě temných barev. Krasohled, tak působí jeho dílo.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s legendou: Johnny Cash
Man in black – muž v černém s nimbem desperáta. Stal se legendou americké country už za svého života. Vypadal přesně tak, jak zpíval Drsně jako hrubě osekaný špalek, s nekonečným citem pro zvuk.
Dana Šumová
Blanka zve na posezení s: Mr. Acker Bilkem (1. část)
Byl Angličan, klarinetista a svérázná osobnost. Jmenoval se vlastně Bernard Stanley Bilk. Od dětství mu však říkali Acker, což znamená v nářečí Somersetu v Anglii, kde vyrůstal, totéž, co kámoš, parťák.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Jaromírem Nohavicou (1.část)
Jarek je mimořádný. Naprosto. Texty jsou básně, hudba je dokonale doplňuje a ještě si jí umí sám hrát. A dobře. Berte toto jen jako první díl – trochu rozmarně vánoční.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Wabi Daňkem
Všichni jsme se smutkem před rokem zkoušeli strávit informaci, že Wabi už není. Je to, jakoby se odlomil velký kus trampské legendy, nenávratně zmizel – a my už ho nikdy nenajdeme.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Karlem Černochem
Tenhle vemlouvavý lyrik mě zarazil v chůzi už někdy na konci 60. let písní Nářek převozníka. Úžasně tvárný hlas, střídmý styl, neobvyklé aranžmá. Žádný vyložený hezoun, sympaťák na první pohled.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Pavlínou Jíšovou
Děvče, co dost zkusilo a za ta léta se nikdy nesnížilo k slabému projevu, či plytkým textům. Ať už zpívala s kýmkoliv.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Františkem Nedvědem
Kdo by neznal jméno bratři Nedvědi? Ten o rok mladší František mně vždycky moc zajímal. Hlas má tak trochu jako rašpli, a to je právě v jeho písničkách neobvykle přitažlivé.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Robertem Křesťanem
Když jsem si před mnoha lety všimla toho zarostlína poprvé, připadal mi celý stejně drsný, jako jeho hlas. Přeslechnout se však nedal. Ani jeho kapela – tehdy si říkali Poutníci.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Karlem Plíhalem
O sobě sám zpívá – jsem starý penzion pro osamělé blechy – dokáže napsat písničku o vose v kofole a maličký námořník mu v krabičce od mýdla bojuje s modrými obzory už léta.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Vaškem Neckářem
Kdo by si myslel, že Vašek Neckář je jen synonymem pro prince z pohádky Šíleně smutná princezna, hodně by se mýlil. Je pozoruhodné, jakým vývojem prošel. A jak ho život vybrousil.
Dana Šumová
Blanka zve na hezkou chvilku s: Ginevrou
Kdo čeká královnu Kamelotu, která milovala vedle svého hrdinného krále Artuše také jeho prvního rytíře Lancelota, ten asi bude zklamán. Ale snad ne tak docela. Do středověku Vás opravdu zvu, spolu s příbramskou skupinou Ginevra.
Dana Šumová
Blanka zve na chvilku nad svými posledními dětskými prázdninami
Začaly úplně nevinně. Bylo mi 13 a tak, jako každý rok, jsem 30.června práskla taškou do kouta, vytáhla bágl a kufr a rozkramařila celý byt. Přece - konečně začaly letní prázdniny!
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 440x