Kaleidoskop a dotek - licence CC BY-NC-SA 2.0 (http://jdem.cz/erfpf7)
Poprvé jsem ho slyšela někdy kolem roku 1980. Kamarád nám přinesl kotouč do magnetofonu starého jak Metuzalém, předchůdce všeho toho digi, co dnes běžně užíváme. Dokonce existoval i před kazetami, které jsme převíjeli tužkou. Atmosféra na té nahrávce byla neopakovatelná. A od té doby jsme Jarkovi u nás v rodině propadli. Nahrávky jsme napřed sháněli všelijak od přátel, z koncertů, později už nešel umlčet. Pak ho konečně začali nahrávat a hlavně pouštět do éteru
Pokouším se seskupit ty písně, které mě nejvíc zasáhly podle nějakého charakteristického vzoru, ale nevím nevím... Možná bude lepší jen zavzpomínat bez dalších řečí.
Markétka (http://jdem.cz/erfpt2)
JEDNY Z PRVNÍCH:
Bláznivá Markéta a Svátky slunovratu. Jednou jsem byla v Těšíně a znělo mi to v uších neustále. ...Panelové internáty.
Pravda a Lež (http://jdem.cz/erfpz8)
Pravda a lež - a to máme na vlajce „Pravda vítězí!“... Politici si nikdy nenechají ujít příležitost ukazovat se voličům vedle šlechetné Pravdy, že?
Přes tuhle píseň, jsem se dostala díky Jarkovým překladům, k tvorbě Vladimíra Vysockého a Bulata Okudžavy - Setkání s A. S. Puškinem.
... – dokonce i Ďábel ji má – v jižních Čechách – licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported. (http://jdem.cz/erfp32)
A ve stejné době dokázal napsat takovou perlu, jako byla Blues o malých bytech - přesně tak to znělo (i s těmi šumy) z prastarých pásek.
Pomalu se dostáváme ke „stále těžšímu a těžšímu“ kalibru.
Nekončící ploty... (http://jdem.cz/erfqb6)
VOJÁCKÉ:
Nejen vzpomínky mužů na to, jaké to bylo na vojně. Ale hlavně nesmyslnost vedení válek - v každé době!
Přelezl jsem plot, Zítra ráno v pět, Krajina po bitvě a dokonce téměř současné Sarajevo.
Ruce sepnuté jak při modlitbě. A přesto - míříme na sebe. – Licence CC BY-NC-SA 2.0 (http://jdem.cz/erfqt3)
Abyste si nemysleli, že se ráda patlám v tragédiích, tak teď třeba z jiného soudku.
Podzemní prameny - licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported. (http://jdem.cz/erfrs5)
POETICKÉ:
Vane z nich nejen poezie, ale hodně často i ponor do hlubin sebe, křehkost jiných kultur, všednost jednoho "Faunova velmi pozdního odpoledne":
Mrtvá včela – licence Atribut 2.0 Generic (CC BY 2.0) (http://jdem.cz/erfr62)
„Na hotelu Atom“ – jestlipak tam mají recepci? (http://jdem.cz/erg9p6)
TROCHA HUMORU A SATIRY:
Jarkova schopnost improvizace je bezbřehá. Vyhrabala jsem jednu nahrávku, která to potvrzuje beze zbytku:
Hotely - z koncertu v r. 2008 pěkná, okamžitá improvizace – a přesto i kvalitativně vtipná, žádné „...na Lipně, na Lipně má lásko polib mě“.
Současná dilemata zvažuje podobně – v písničce Ano nebo ne.
Tuhle koláž nelze zakončit jinak, než Básnířkou a písničkou Ragby - to za všechny ty „sportovní“, kterým jsme se všichni kdysi smáli jak posedlí.
Minové pole (http://jdem.cz/ergqk4)
Dnešek bych uzavřela písní Dežo. Řeklo by se rasismus naruby. Z pohledu černých by se to klidně dalo zazpívat i opačně. Vždycky jde hlavně o strach. A tak se pomaličku dostáváme k těm „mimořádným“, které nelze zašuplíkovat. Ale to raději až ve třetím (posledním) pokračování.
Teď na rozloučenou jedna z jeho prvních nesmrtelných - Dokud se zpívá, která se ovšem většinou hraje nakonec.
Tak zatím...(Pokračování příště ...)
Dokud se zpívá... (http://jdem.cz/ergqq4)
Obrázky v článku lze kliknutím zvětšit – informace, pokud není pod snímkem uvedeno jinak, získány z volně přístupných, veřejných zdrojů (CC0 Creative Commons) na internetu (viz URL adresy v odkazech).