Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrál kdosi na hoboj

26. 05. 2017 13:36:36
a hrál již kolik dní, hrál vždycky navečer touž píseň mollovou a aniž nerozžal si ohně pobřežní, neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou.
Hoboj vcelku - s odkazem na detailyHoboj vcelku - s odkazem na detaily (http://jdem.cz/c84bz8)

Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách,
na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál:
hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach?
Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král?

Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl
pod písní váhavou a jemnou, mollovou...
A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl:
Jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou
.

Promiňte, nemohla jsem odolat a vložila jsem báseň celou. Zní jako tichý, ale neodbytný pramínek hudby. Melancholik Karel Hlaváček (1874-1898) patřil ve své době k tzv. dekadentním básníkům ve stylu „expresionismu v poezii“ – tak nás to aspoň učili ve škole. Jeho básně to potvrzují. Onen expresionismus je totiž zásadním znakem jednoho z nejsložitějších dechových hudebních nástrojů – hoboje.

Historie a popis nástroje:

... a na kusy... a na kusy (http://jdem.cz/c84by2)

Dost lidí si zařazení nástroje plete. Patří k dechovým dřevěným nástrojům, nikoliv žesťovým. Podle způsobu vzniku tónu jde o aerofon laděný v C. Tón vytváří hudebník rty a dechem. Rozechvívá dva tenké, zdřevnatělé plátky trstě rákosovité, připevněné na úzké kovové rource, které o sebe narážejí. Proud vzduchu a chvění procházejí jemným strojkem do nitra nástroje až k mechanismu klapek, kterými hudebník volí tón. Rozšiřující se konec nástroje je ozvučník.

ŠalmajŠalmaj (http://jdem.cz/c84b44)

Předchůdcem je stará dobrá šalmaj. Její původ sahá až do dalekého Bagdádu za vlády pohádkového chalífa Hárúna ar-Rašída (8. stol. n. l.). Kdo ale může říci, jak až daleko jít do minulosti? Už v antickém Řecku prý hráli na šalmaje pastýři na úbočí hory Olympu a rozpustilí satyři jim to kazili se syrinx. To je ale docela jiná pohádka. Možná bychom šalmaj objevili ještě o pár tisíciletí dříve u starých Sumerů. Byla rovněž předchůdcem anglického rohu, který se hoboji velmi podobá, ale rozdíl je znát na altovém ladění a ozvučníku ve tvaru hrušky.

Barokní nástrojBarokní nástroj (http://jdem.cz/c84b53)

Dnešní hoboj se vyvinul postupně a jak šel čas, stával se složitějším. První podobný současnému, byl sestrojen někdy v 17. století. Od té doby přibyl strojek, vyvinuly se v podstatě dva typy nástroje – německý vrtaný kónicky a francouzský vrtaný jako válec. Také dřevo, ze kterého se dnes vyrábí, je vzhledem k požadované kvalitě tónu mnohem vzácnější. Jde o grenadillu, druh tvrdého afrického ebenu, někdy je použit i palisandr.

Slavní čeští interpreti

Profesor PhDr. Václav SmetáčekProfesor PhDr. Václav Smetáček (http://jdem.cz/c84b62)

V minulém století patřil k nejlepším profesor doktor Václav Smetáček (1906-1986), člen a zakladatel slavného Pražského dechového kvinteta, hudební vědec, skladatel a pedagog, kterého si dost lidí pamatuje spíš jako dlouholetého dirigenta známého Symfonického orchestru FOK Praha. Nicméně jeho doménou byl hoboj, zejména Koncert pro hoboj a orchestr našeho Františka Vincence Kramáře (1759-1831).

František Vincenc KramářFrantišek Vincenc Kramář (http://jdem.cz/c84b73)

Na YouTube bohužel není s panem profesorem žádná jeho nahrávka Kramářova díla, a tak jsem zařadila jako ukázku roztomilou skladbu Lov, v podání Smyčcového orchestru Collegium Musicum, kterou zcela jistě poznáte. Úvodní část byla použita ve slavné pohádce jako doprovod princezniny jízdy na ples. Ukázka působí lehce, tanečně vzdušně, avšak na hoboj hrát rozhodně lehké není. Přesto, anebo možná právě proto, skladby pro něj komponovali velikáni klasické hudby.

Hudební ukázky:

Zde je několik dalších snímků, ve kterých citlivý posluchač ocení rozmanitost a zpěvnost tohoto někdy opomíjeného, sólového nástroje.

Giulio Caccini (1551-1618) – Ave Maria - sólo na hoboj Fumiaki Miyamoto – pěkná renesanční skladba. Ačkoliv je ze 16. století, s klavírem zejména v závěru, zní téměř současně.

Josef Haydn (1732-1809) – Koncert C-moll Hob. VIIg: C1, 2. část – andante, Norský komorní orchestr, hoboj – Francois Leleux.

Johann Sebastian Bach (1685-1750) – Koncert pro hoboj a orchestr BWV 1059, 2. část – largo -The magnificent aria, Academy of St. Martin in the Fields Chamber Orchestra, sólo na hoboj Heinz Holliger.

Hobojové trio – zleva - Rixon Thomas, Sven Buller, Joakim Dam ThomsenHobojové trio – zleva - Rixon Thomas, Sven Buller, Joakim Dam Thomsen (http://jdem.cz/c84b86)

Ludwig van Beethoven (1770-1827)– Hobojové trio - Variace na motivy z opery W. A. Mozarta Don Juan hrají členové Královského dánského orchestru: 1. hoboj Joakim Dam Thomsen, 2. hoboj Rixon Thomas, anglický roh Sven Buller. Nahráno v Kodani r. 2010. Jde o osm variací, které jsou obměnou dobře známého tématu slavné Mozartovy opery. Každá je jiná, ani jedna nenudí a jejich rozmanitost potvrzuje v autorovi opravdového hudebního génia.

Hobojová budoucnost Michaela Hrabanková a Gabriel BiancoHobojová budoucnost Michaela Hrabanková a Gabriel Bianco (http://jdem.cz/c84cb8)

Poněkud málo známý anglický skladatel i dílo – Gustav Theodore Holst (1874-1934) – 3 pieces for oboe and string quartet op. 2, v podání tchaj-wanské hobojistky Wan-Chen Hsieh – nahráno v Tchai-pei 2007. V této skladbě vyniká sólový part za doprovodu smyčců velmi krásně.

Nakonec něco téměř současného a s velmi překvapivou kombinací nástrojů.

Karl Pilss (1902-1979) – Sonatina pro hoboj a kytaru1. část, sólo na hoboj Michaela Hrabanková, na kytaru Gabriel Bianco, nahráno v londýnském Spyrit Productions Recording Studios v r. 2013.

Vladimír Svozil – „Pištec“Vladimír Svozil – „Pištec“ (http://jdem.cz/c84ch8)

Závěrem:

Dnes považujeme hoboj za nepostradatelný v každém symfonickém orchestru. Podbarvuje skladbu, vnáší do ní pastorální nálady, ale také třeba napjatý klid před bouří. Už méně si všichni uvědomujeme, jak variabilní a zpěvně taneční umí být jako sólový nástroj v rukou mistra. Jsem velmi potěšena tvorbou autorů minulého a tohoto století – že na něj nezapomínají. Současná díla mu v kombinaci s netradičními dalšími nástroji či aranžmá dávají úplně nové dimenze.

Obrázky v článku lze rozkliknout. Informace získány z veřejných zdrojů na internetu.

Jan Plšek – „Pištec před branami svítání“ 34x45 cm papír, temperaJan Plšek – „Pištec před branami svítání“ 34x45 cm papír, tempera (http://jdem.cz/c84cj5)

Autor: Dana Šumová | pátek 26.5.2017 13:36 | karma článku: 12.69 | přečteno: 390x

Další články blogera

Dana Šumová

Kaleidoskop talentů

Myslím, že teď o prázdninách je nejlepší doba zastavit se a prozkoumat v klidu, zdali je třeba se o naši hudební budoucnost bát – anebo se na ni těšit.

17.7.2017 v 9:20 | Karma článku: 6.50 | Přečteno: 173 | Diskuse

Dana Šumová

Konstanz u Bodamského jezera

To, co se stalo mistru Janu Husovi nás zasahuje z dávného středověku až do současnosti - stále ještě. Hrůzu smrti na hranici si nikdo dnes nechceme ani představit. Vzpomínka přesto zneklidňuje - někde hluboko uvnitř.

5.7.2017 v 13:15 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 306 | Diskuse

Dana Šumová

Zemřel velký dirigent…

Dnes jsem si otevřela zprávy na iDNES a s překvapením a zármutkem jsem se hned zkraje dočetla o tom, že zemřel náš dirigent a velký hudebník Jiří Bělohlávek. Všechno se ve mně zastavilo.

1.6.2017 v 17:38 | Karma článku: 20.21 | Přečteno: 345 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Vladimír Špurek

Čo Je Zapísané V Starom Oblúku

báseň Janka Neriho báseň Janka Neriho báseň Janka Neriho Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Sta

17.8.2017 v 15:37 | Karma článku: 3.13 | Přečteno: 119 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Kampak zmizeli rodiče?

Školy dnes úkoluje kdekdo. Teď se přidali také čeští zubaři. Novopečený prezident České stomatologické komory Roman Šmucler chce stomatologickou osvětu po učitelích.

16.8.2017 v 14:55 | Karma článku: 22.28 | Přečteno: 719 | Diskuse

Martin Braun

Despacito - letní rozhlasový armaggeddon

Asi se najde jen sotva někdo, kdo tuhle hrůzu ještě neslyšel. Hraje všude. Kteroukoliv stanici naladíte, ozve se Despacito a to dokonce i na těch rockových.. A jak jsem se doslechl, podobný virus přepadl i Česko.

16.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 618 | Diskuse

Richard Mandelík

Letní slavnosti staré hudby II.

Do Tróje se vracíme v poslední červencový den dávno poté, co svatá Markyta hodila srp do žita. Zato však Janoušková Markyta se ozvala a naplnila mě tak v horkém létě chladivou radostí.

16.8.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Richard Mandelík

Letní slavnosti staré hudby I.

Letošní ročník dle tematického zaměření sluje Versailles. Koncerty budu řadit za sebou bez dalšího třídění. Půjdou tedy spojitě v čase, avšak látky mnoho, proto chystám dva díly.

15.8.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 372

"Servírovat hudbu k jídlu je urážka nejen kuchaře, ale i hudebníka." - Gilbert Keith Chesterton

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.