Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Madrigaly - pop music středověku

7. 04. 2017 9:15:32
Jedno pošmourné nedělní ráno poslouchám rádio a snídám. Popíjím bílou kávu a najednou zpozorním... Odkud já tuhle píseň znám – dokonce latinsky? Po chvilce mi to došlo. „Písničky z roku raz dva“. No jistě - Spirituál kvintet.
Francesco Landini ( 1325-1397) – portrét v Codexu SquarcialupiFrancesco Landini ( 1325-1397) – portrét v Codexu Squarcialupi (http://jdem.cz/c5xhq7)

Nevím, koho božského napadlo, začít neděli s madrigaly. S požitkem si vychutnávám snídani za doprovodu známých melodií. Začali Ave tu pura puella, kterou uvedli jako madrigal. Táhlo mi hlavou, pokud by byl text více církevní, bylo by to spíš moteto. Zde je hranice formy obou útvarů velmi tenká. Ale to už pokračovali klasikou Dindirindin, kterou lze na YT nalézt v nesčetně podobách, dokonce i s Montserrat Caballé. Mimochodem, ta se moc nevydařila. Následovali melancholičtí Dva bratři – nahrávka ještě s Jarkou Hadrabovou. Uklidnění přinesla jemná Podzimní, která se v tu chvíli hodila i k uplakanému počasí za oknem. A pak to naráz utnula znělka ranních zpráv! Jako výstřel z pušky, se všemi těmi skandály, výhrůžkami, neštěstími a senzacemi. Neděle už ale stačila nabrat hezkou atmosféru a celý den, přestože deštivý, se nakonec vydařil. I když jsem se věnovala domácnosti, v uších mi stále zněly theorby, cembala a loutny z onoho krásného rána.

Trubadúři v Berlíně (14.století)Trubadúři v Berlíně (14.století) (http://jdem.cz/c5xhk2)

Hned na večer jsem naplánovala, uvelebit se v křesle a strávit ho s klasickými madrigaly a možná sem tam i s motety. Přidejte se - zvu vás. Karel IV. s Buškem z Velhartic by měli radost, měla jsem tu příhodně mělnickou rubínovou Ludmilu, co „zprvu trpká zdá se a pak milá zas.“ Teď už tiše, 13. století začíná...

Matthias Stomer (1600-1652) – Loutnista a flétnistaMatthias Stomer (1600-1652) – Loutnista a flétnista (http://jdem.cz/c5xhe6)Neznámý Mistr oltáře sv. Bartoloměje – (kolem r. 1490-1495 Kolín n. Rýnem) sv. CecílieNeznámý Mistr oltáře sv. Bartoloměje – (kolem r. 1490-1495 Kolín n. Rýnem) sv. Cecílie (http://jdem.cz/c5xhm8)

První madrigaly

Zpočátku šlo o tzv. „trecento period“. Byly to jednoduché středověké skladby ze 13. a 14.století pro několik hlasů. Hranice mezi církevním a světským tématem byla tenká, často těžko říci, zda už šlo o madrigal, či moteto. Z té doby nejlépe zní Francesco Landiniho „Deh, Dinmi Tu“ - v podání Gothic Voices.

Přibývají nástroje i hlasy

Tak například madrigal Psalterium Medium Aevum 1 – zde zní jako pavana - intráda před zahájením rytířského turnaje. Krása je v rozmanitosti.

Kvarteto čtyř historických louten - Quartetto di Liuti da Milano – 3. část z „Ricercari danze madrigali canzoni del Cinquecento“ – skladby autorů 17. století převážně italské provenience.

Philippe Jaroussky, úžasný kontra tenor, se sopranistkou Nuria Rial přednesou Monteverdiho Zefiro torna, zajímavé je celkové obsazení doprovodu a rytmus téměř současný

Madrigaly v 16. a 17. století dílem Claudia Monteverdiho vrcholí. Až si poslechnete toto „Si dolce è `l tormento“ s Cecilií Bartoli, pochopíte proč. Člověk by si myslel, že nikdo neumí lépe madrigaly, než Italové. Jakpak jsme se s nimi vypořádali u nás v Čechách?

Adrian van Ostade (1610-1685) – Putující hudebníkAdrian van Ostade (1610-1685) – Putující hudebník (http://jdem.cz/c5xhd3)

V Čechách a na Moravě

Graduál Martina Bakaláře (1512) – „Dies est laetitiae“ – Veronika Hádková a Čeští madrigalisté – z Betlémské kaple živě. Vánoční koncert 2016.

Adam Václav Michna z Otradovic – Smutek bláznivých panen, součást nalezeného sborníku písní Loutna česká v podání libereckého souboru Fragium 16.

Rožmberská kapela – Pastýřský tanec – není snadné určit autora, mnoho skladeb zlidovělo.

Jean Baptiste Simeon Chardin (1699-1799) – Zátiší s atributy hudbyJean Baptiste Simeon Chardin (1699-1799) – Zátiší s atributy hudby (http://jdem.cz/c5xhc9)

Bývaly i drsně vojácké

Alfonso X „el Sabio“ (13.Jh.) – CANTIGA 105 – úžasně rytmicky vygradované, místy až nelítostně realistické. Povstává zde bouřlivé 13. století, období expanze za krále železného a zlatého, nekonečných křížových výprav, zásadních církevních pravidel, které na dlouhou dobu určil Čtvrtý lateránský koncil, vpádu Mongolů až k dunajským nížinám, pouti Marco Pola do daleké Kitaje. Ke konci se nechce věřit, že hrají jen tři hudebníci. Dokonce v závěru skladby cítím, jak klepou na dveře „kacířské nepokoje“, které se vyrojily na mnoha místech Evropy a husitským hnutím v Čechách pak vyvrcholily.

Zátiší s loutnouZátiší s loutnou (http://jdem.cz/c5xhb6)

Z dnešního pohledu

madrigaly vypovídají o středověku možná víc, než historici s kronikáři. Tepe v nich puls doby. Přes rozmanitost, vášeň a mnohdy i řinčivou syrovost rytmů je znát, jak se lidé denně potýkali s velkým protivenstvím, a přesto neztráceli cit pro krásu a humor. Začali jsme transkripcemi Spirituál kvintetu. Tedy na závěr - vzpomínáte si ještě na Skiffle Kontra bratří Traxlerů? Kouzelně je, a jejich „Písně žáků darebáků“, uváděl svého času Miroslav Horniček. Po všech ukázkách, které stále ještě doznívají v uších cítím, že jsem právě vstala od bohatě prostřené tabule. Co pokrm, to jiná hudební delikatesa...

Caravaggio – (Michelangelo Merisi 1571-1610) - HudebníciCaravaggio – (Michelangelo Merisi 1571-1610) - Hudebníci (http://jdem.cz/c5xhj3)

Caravaggio – (Michelangelo Merisi 1571-1610) -  LoutnistaCaravaggio – (Michelangelo Merisi 1571-1610) - Loutnista (http://jdem.cz/c53rj4)

Poznámka:

Pro fajnšmekry chci připomenout letošní Pražské jaro. Vystoupí na něm soubor Forma Antiqva, tři bratři Zapicové, specialisté na historické hudební nástroje. Daniel – theorba, Pablo – barokní kytara a Aarón – cembalo. Zde je kraťoučká ukázka: „Santa Bárbara bendita“, o „Nel pozu María Luisa“. Naši hudbu podobného žánru tam bude zastupovat český soubor Ensamblé Inégal. Doufejme, že jsem vás navnadila, festival začne co nevidět...

Obrázky v článku lze rozkliknout. Informace získány z veřejných zdrojů na internetu (viz URL adresy v odkazech).

Autor: Dana Šumová | pátek 7.4.2017 9:15 | karma článku: 12.69 | přečteno: 214x

Další články blogera

Dana Šumová

Kaleidoskop talentů

Myslím, že teď o prázdninách je nejlepší doba zastavit se a prozkoumat v klidu, zdali je třeba se o naši hudební budoucnost bát – anebo se na ni těšit.

17.7.2017 v 9:20 | Karma článku: 6.50 | Přečteno: 173 | Diskuse

Dana Šumová

Konstanz u Bodamského jezera

To, co se stalo mistru Janu Husovi nás zasahuje z dávného středověku až do současnosti - stále ještě. Hrůzu smrti na hranici si nikdo dnes nechceme ani představit. Vzpomínka přesto zneklidňuje - někde hluboko uvnitř.

5.7.2017 v 13:15 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 306 | Diskuse

Dana Šumová

Zemřel velký dirigent…

Dnes jsem si otevřela zprávy na iDNES a s překvapením a zármutkem jsem se hned zkraje dočetla o tom, že zemřel náš dirigent a velký hudebník Jiří Bělohlávek. Všechno se ve mně zastavilo.

1.6.2017 v 17:38 | Karma článku: 20.21 | Přečteno: 345 | Diskuse

Dana Šumová

Hrál kdosi na hoboj

a hrál již kolik dní, hrál vždycky navečer touž píseň mollovou a aniž nerozžal si ohně pobřežní, neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou.

26.5.2017 v 13:36 | Karma článku: 12.69 | Přečteno: 390 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Vladimír Špurek

Čo Je Zapísané V Starom Oblúku

báseň Janka Neriho báseň Janka Neriho báseň Janka Neriho Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Sta

17.8.2017 v 15:37 | Karma článku: 3.13 | Přečteno: 119 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Kampak zmizeli rodiče?

Školy dnes úkoluje kdekdo. Teď se přidali také čeští zubaři. Novopečený prezident České stomatologické komory Roman Šmucler chce stomatologickou osvětu po učitelích.

16.8.2017 v 14:55 | Karma článku: 22.28 | Přečteno: 719 | Diskuse

Martin Braun

Despacito - letní rozhlasový armaggeddon

Asi se najde jen sotva někdo, kdo tuhle hrůzu ještě neslyšel. Hraje všude. Kteroukoliv stanici naladíte, ozve se Despacito a to dokonce i na těch rockových.. A jak jsem se doslechl, podobný virus přepadl i Česko.

16.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 618 | Diskuse

Richard Mandelík

Letní slavnosti staré hudby II.

Do Tróje se vracíme v poslední červencový den dávno poté, co svatá Markyta hodila srp do žita. Zato však Janoušková Markyta se ozvala a naplnila mě tak v horkém létě chladivou radostí.

16.8.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Richard Mandelík

Letní slavnosti staré hudby I.

Letošní ročník dle tematického zaměření sluje Versailles. Koncerty budu řadit za sebou bez dalšího třídění. Půjdou tedy spojitě v čase, avšak látky mnoho, proto chystám dva díly.

15.8.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 372

"Servírovat hudbu k jídlu je urážka nejen kuchaře, ale i hudebníka." - Gilbert Keith Chesterton

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.